Zdobení těla
Dalším tématem, které měli naši redaktoři k dispozici bylo Zdobení těla, a takhle se toho chopili:
Co si myslím o piercingu a tetování
Markéta Vlková (9.)
Mě osobně piercing nevadí, ale nesmí jich být hodně pak je to strašně přeplácané. Já osobně bych chtěla piercing do jazyka, protože se mi tam hrozně líbí. Tetování, to mi moc nevadí, ale nesmí být přehnaný. Někteří lidé si nechají udělat tetování a hrozně to přeženou, že mají potetovanou třeba celou ruku a to je pro mě hrozně přehnaný a vypadá to jako kdyby vyšli z basy. Já osobně znám hodně lidí, kteří si nechají udělat tetování, kde se jim zlíbí a jaký chtějí třeba přes celé tělo. Já to nechápu ty potetovaný lidi, sice je to hezké, ale nejde to smejt s mejdlem po koupání a mě by to asi vadilo tak , že bych radši nenosila krátké triko aby to nebylo vidět kdyby to bylo velké. Kdybych měla tetování tak asi růžičku malou a na krk .
Můj názor na podkožní implantáty a tetování
Libor Svačina (9.)
Implantáty jsou docela pěkné, ale implantovat bych si to nedal. Ta tetování jsou hezčí, to si ale nechám vytetovat. Na pravé rameno si nechám vytetovat lebku v ohni s překříženými samopaly a nechám si tam napsat: ,,If you want blood“ a před i za tu větu si tam dám vytetovat dva blesky na každé straně jeden. A na předloktí si nechám vytetovat logo AC-DC. A na levé rameno si chci vytetovat logo Mortal Kombat, také v ohni. A na záda, na lopatky, chci smrt, co drží kosu a má roztažené křídla a pod to chci nápis ,,Highway to hell“ a také tam chci blesky. Prostě se mi to líbí a chci být potetovaný.
Historie:
Tetování má dlouhou tradici v různých částech světa. Původní obyvatelé Japonska Ainové se věnovali tetování tváře. Tetování bylo rozšířené i na Filipínách, Borneu, Samoi, dále v Polynésii, Africe, Střední Americe i Číně. Tetování bylo běžné i u určitých náboženských skupin ve starověku v oblasti Středomoří, což pravděpodobně vedlo k zákazu tohoto zvyku ve Starém Zákoně.
Aplikace:
Za pomocí jehly se pod kůži vpichuje barvivo. Tetování se provádí tetovacím strojkem, do kterého se vloží jehla a elektromagnet ji uvnitř strojku rozkmitá (pohyb nahoru a dolů). Při tetování tatér průbežně jehlu namáčí do kalíšku s barvou. Vpichuje se do vrchní vrstvy kůže u některých jedinců i 5 mm hluboko. Profesionálové používají na tetování barviva v souladu s Evropskými normami a s patřičnými atesty, jejichž splnění zajistí minimální riziko alergických reakcí v podobě vypuzení částí barviva z kůže nebo hnisání. Před tetováním tatér místo očistí desinfekcí a nasadí si jednorázové rukavice. Během tetování stírá zbytky barvy, které se nedostaly pod kůži, papírovým ubrouskem. Po dokončení práce se tetování zakryje folií.
Rizika:
Permanentní tetování s sebou vždy přináší i určitý druh rizika. Takovým rizikem může být např. infekce, alergie, stresová nebo fóbická reakce nebo různé nemoci, jako je např. žloutenka či AIDS. Tato rizika jsou ve značné míře redukovaná používáním rukavic a sterilních jehel.